neděle 26. července 2020

Strážce pokladu templářů a bezhlavý rytíř

Hezký nedělní podvečer,
v Praze nejsem dlouho.Co mne ale na ní  zaujalo jsou  pověsti u nás v Anenském areálu a z přilehlé Liliové ulice.
Pověst o kamenném strážci templářského pokladu a o bezhlavém jezdci projíždějícím v noci mezi 12 a 1 hodinou ulicí Liliová údajně každého
13 v pátek pro mne byla zajímavá a vydala jsem se do uličky toho strážce vyfotit.



 To je on...
Údajně hlídá velký poklad,tak kdo ví :)

A pověst o bezhlavém templářském rytíři ?

Pověst praví,že se zjevuje v ulicích Starého Města. Jezdívá na bílém koni, jemuž z nozder šlehají jiskry, a drží svou hlavu pod paží.
 Podle jedné pověsti byl tento Templář popraven za zpustlý život v klášteře při kostele svatého Vavřince, který založil sám svatý Václav. A protože umřel nesmířen s Bohem, musí už bezmála 700 let strašit v Liliové ulici. Vysvobodit ho může prý jen ten, kdo jeho vlastním mečem probodne jeho koně. Když se pak z historických prostor kláštera stalo skladiště papíru, rytíř se patrně urazil a přestal se zjevovat.
Pravděpodobnější však je pověst, podle níž byl rytíř popraven jako mistr pražského templářského řádu počátkem 14. století, kdy byl na Templáře po celé Evropě činěn doslova hon, a všichni byli zavíráni a popravováni. Mistr však před svou popravou pravil, že po smrti zde zůstane, aby poukazoval na křivdy, které se v Čechách páchají. A jelikož k těm dochází neustále, musí se i on zjevovat až do dnešních dnů. 

Bezhlavý templář jezdí s hlavou v ruce po dlážděných ulicích a často vyzývá chrabrá srdce, aby ho vysvobodila ze spárů prokletí. Aby byl bezhlavý templář ze svého prokletí vysvobozen, člověk musí být natolik statečný, aby zastavil jeho koně, zmocnil se rytířova meče a probodl jím templářovo srdce. 
Tak to je něco maličko z pověstí z Prahy a z míst kde pracuji.
Kolegy pořád pobízím, aby v noci číhali,jestli rytíře neuvidí :)

Mějte hezký večer
Renata

středa 22. července 2020

Co ráda fotím

Hezké ráno,
jak jsem psala v prvním příspěvku,kromě malování strašně ráda fotím.
Je to vše zatím bohužel mobilem a na svůj vysněný foťák ještě čekám,
pořád je tak nějak potřeba něco víc :)možná to někdo znáte.
Často fotím po cestě do  práce a zase zpět domů, tak se hodně opakuje Vltava,západy a východy slunce,hrad...pokaždé ale vypadá jinak.Přistihla jsem se ale, že to nebe fotím nejčastěji i když jsem někde úplně jinde,jak říkám,že jsem na ty západy úchyl nebo co :)
Někdy se opravdu zadaří a nebe je nádherně zbarvený,nebo se ve vodě slunce tak krásně odráží,že mě to kolikrát bere dech jaká je to nádhera.
Pak přijde můj okamžik,protože za pár minutek,někdy vteřin už to na obloze vypadá naprosto jinak.Kolikrát zahlédnu červenající se oblohu a pádím jako o život.Baví mě to a vím, že ta láska k fotografování mi už zůstane.
Mějte krásné dny
Renata











úterý 21. července 2020

Návštěva DinoParku

Hezké úterní dopoledne,
byl u nás na prázdninách vnuk Martínek a bylo to naprosto fantastický.
Už dopředu bylo jasný,že by jsme letos rádi navštívili ještěry
a vybrali jsme si DinoPark v nákupní galerii Harfa.
Od nás z Anděla se tam cestuje pohodlně bez přestupů a vlastně je to hned u metra,jako na dlani.Park otevírá v 9 hodin, tak jsme chtěli být mezi prvními návštěvníky a musím říct, že jsme udělali moc dobře, park byl po jednu dobu pomalu jen náš :)
Myslela jsem si, park na střeše nákupního centra, bude asi malý, moc tam toho nebude...Byla jsem ohromně překvapená, mile a mohla bych ho opravdu jen doporučit, kdo ho ještě nenavštívil a třeba váhá.
V prostorách je i moc hezké hřiště,několik stánků se zmrzlinou.Opravdu velké množství laviček,kde si můžete za zvuku řevu dinosaurů posedět.
V ceně vstupenky je i 4D kino, to se mi líbilo strašně moc.
Příběh malého dinosaura kterému v průběhu filmu potleskem radíte jak se má rozhodnout :)Nadskakující lavičky a foukající vítr to vše ještě podtrhuje a za mě bylo kino naprosto perfektní.Film není ani nijak dlouhý,vydrží i menší děti.
Park je opravdu vyvedený, moc se nám líbil a věřím, že tam ještě zavítáme.
Krásný den
Renata











neděle 19. července 2020

Ve volném čase...

Hezké pondělní ráno a tím i start do nového týdne.
Ve volném čase strašně ráda maluju, vlastně si u toho odpočinu
a dělá mě to šťastnou.Obrázky vznikají náhodně intuitivně tak,jak mám zrovna
náladu.Mnoho let jsem kreslila jen tužkou,ale poslední rok mne chytlo malování akvarelovýma i akrylovýma barvama.Nejdříve ale následovala koupě uměleckých pastelek.
Je to naprosto senzační pracovat s barvama a nechápu,že jsem na to přišla až tak pozdě.Učím se a z některých mám radost.
Prodala jsem dokonce první obrazy a jsem moc šťastná a pyšná,že už někomu doma dělají parádu.
Vložím pár mých obrázků a víc jich případně můžete najít na Fler
https://www.fler.cz/kresby-reny
Přeji všem úžasný den a mějte se krásně.
Renata





                                    Jonna Jinton,moje oblíbená blogerka

                                                            Ptačí dítě

                                                               Dvojče


                                                   Dívka s ponožkou

                                                   Vintage zátiší

                                                Vikingské námluvy



                                             milovaný Vlasta Burian

přístav Anglie

pátek 17. července 2020

Začínám

Hezké páteční odpoledne,
chybí mi psaní,chybí mi ty volné chvilky, kdy jsem se těšila, že zasednu k blogu .
Dříve hodně věnovaný všemu co se týče zařizování bytu ve skandinávském  stylu, do toho jsem byla blázen.Také jsem v domácnosti při péči o babičku měla více času, ale teď je to trošku jiné.
Skandinávský styl omrknu na různých stránkách,u mne doma se to v zařízení nijak nepřiblížilo ani v náznaku z těch představ kdysi...
Ale zase to nabralo takový můj rozměr se vším co mám ráda.
Takový MŮJ styl :)
Práce na recepci v divadle (rozuměj vrátnice )je pro mě naprosto perfektní práce,
čas tam trávím opravdu ráda a s klidným svědomím mohu říct, že se do práce těším a co víc bych si mohla přát.
Ono když na svojí vose přifrčí David Matásek, zastaví u okýnka, zasměje sena Vás tím super úsměvem a pozdraví, to rozhodně není k zahození !
A o tom všem bych ráda psala na mém blogu,o životě,práci,radostech i zálibách....o všem co život přinese jak je,všechny postřehy a fotky které tak ráda dělám,nebo moje kresby....A protože jsem i babička,tak něco ráda věnuju i našemu vnukovi Marťasovi.
Tak vítejte
Renča


Ty ranní cesty do práce mám fakt ráda,protože se mě kolikrát naskýtá úžasná podívaná a na ty mraky,západy a východy jsem já prostě úchyl :) jak říkám...




Prahu jsem si oblíbila :)